Historie

Novosedly nad Nežárkou

Vítáme Vás na stránkách jihočeské vesnice roku 1998

Historie


Obec Novosedly nad Nežárkou (lidově Novosedla) je poprvé zaznamenána v roce 1359, kdy patřila k panství Strážskému. Tehdy již podle záznamů v knihách prvního arcibiskupa pražského Arnošta z Pardubic měla vlastního faráře Mikuláše, který zde právě v roce 1359 zemřel. Jméno obce pravděpodobně vyjadřuje skutečnost vesnice nově osídlené, druhá část názvu "sedly" bezpochyby souvisí se slovy sedět, sedlat, sedlo či sídlo.

Mladší Kolence (lidový název Kolenec) jsou poprvé zapsány v roce 1378. Jméno vzniklo ze stejného pomístního zázvu "kolenec" (rod střední), zdrobněliny podstatného jména koleno. Označovalo pravděpodobně malý záhyb polní cesty, ale podle jihého vysvětlení má svůj původ v hojně zde pěstované pícnině kolenci, všeobecně tu nazývané "špergl". Vesnice vznikla kolem svobodného dvora a tvrze, do níž se obyvatelsvo v případě nouze sbíhalo. Podobné tvrze byly v každé dědině, kolenecká však byla zvláště významná, protože byla tvrzí pomezní. Posádka tvrze byla posilou hraničních stráží a v době klidu upravovala okolí lesů, stavěla mosty a stezky a prováděla opevňovací práce na tvrzi, nebo také zakládala po okolí nové dědiny. Kromě zemského panovníka neměli kolenečtí původně jiné vrchnosti, byli tedy svobodní. Jejich povinnost spočívala v hájení zemských hranic a v úpravě stezek.

Zřetelně mladší než Novosedly a Kolence je Mláka, poprvé písemně doložená až v roce 1518. Jméno vzniklo z nářečného jména mlaka, značícího bahno, kaluž, takže vystuhuje ráz celého bažinatého kraje. Josef Jungmann uvádí doklad užívání tohoto jména ve staré češtině: "Kdo za tím světlem (bludičkou) jde, přirozeně, až do bahna neb mláky přijíti musí ...." Obec odedávna patřila spolu s Klecí, Kolenci a Novosedly k příslušenství tvrze flughausské, kterou někdy na počátku XV. století postavil na okraji dnešního stejnojmenného rybníka vladyka Oldřich z Ústí, zároveň pán na hradišti táborském.

Původní tvar Kolenců a vlastně i Novosedel se selskými statky a jen několika málo chalupami odpovídá zcela slovanskému typu našich vsí: kruhovitá náves se selskými statky okolo a nezbytným rybníčkem uprostřed. Pozdější domy rozestavěny podle cest, vedoucích ze vsi do polí. O Novosedlech se občas tvrdívá, že snad před časy byly městem, které mělo trhy zvláště na vepřový dobytek a dokládá se to tím, že před domem čp. 23 se donedávna říkalo "na prasečím trhu". Také se traduje, že v obci byl pivovar, protože v domě čp. 23 je sklep, veliký jako nikde jinde. Historicky je ovšem doložena jenom ves Novosedly s panským dvorem.

Poměrně velký prostor zaujímá Mláka, rozdělená po staletí na dvě nestejné části. Větší Mláka je seskupena přibližně ve středu katastru obce kolem návesního rybníčka, Malá Mláka ve východní části katastru kolem kostela.

Tichá a zadumaná krajina, věnčená hlubokými hvozdy, často převalovaná lavinou mlhy, samou svou podstatou podněcovala k šíření pověstí a bájí, které v ní kořenily. Les jižně Kolence má jméno Čertova Šlápota. Pochází od velikého balvanu, který leží při cestě, vedoucí z obce na hájovnu Smitka u Rožmberského rybníka. Do žuly je vyryta silueta čerta, nesoucího nad hlavou balvan a letopočet 1247 a 1896. Pod obrazem čerta jsou zřetelná dvě čertovská kopýtka. S místem je spjata široko po kraji známá pověst: Jednou se vsadil čert s knězem, že donese z Říma do Novosedel právě ten žulový balvan, než kněz v kostele odslouží mši. Běžel s balvanem už koleneckým lesem, když kněž u oltáře zvoláním "Ite, misa est" bohoslužbu ukončil. Čert, který sázku prohrál, mrštil kamenem o zem a dupl naň - odtud ta dvě kopýtka. Kdy byl na balvanu čert zpodoben a co vlastně znamená letopočet 1247, už se asi nikdy nedovíme. Letopočet 1896 je rokem normování rybníků. v této době byl kámen také očistěn od mechů a lišejníků.